Taková obyčejná sobota...aneb cesta do hlubiny Janina deníčku :)

Milý deníčku!
Á-raz, dva, tři - cha-cha, raz, dva, tři - cha-cha... "Jé, Jano, tobě to dneska slušíííí!" říkal xy... "Heleď, neměla bys..." CRRRRRR! Do háje! Co to je? Asi kapele bzučí aparatura. To přejde. CRRRRR! Co je to? Líně otevřu oči. Tma. Kde to jsem? CRRRR! Nééé! Vždyť už nejsem v tanečních! Dneska je sobota! Proč je ještě tma? Že by to bylo tím, že je teprve 5 hodin?Hodím do batohu svačinu a běžím na nádraží. Nechci tam být jako poslední, ale chci všechny přivítat.

Poslední jsem nebyla, neboť nejpoději přišla Kikina. Spolu s námi jeli ještě dva mladí spolucestující (-evangelíci - což nebylo na škodu :) Měli své osobité kouzlo, neb jeden je mým mladším spolužákem a s druhým trsám každý pátek v Muzeu. Po příchodu Kikiny se všechno zvrtlo. Chtělo se nám spát. A bezpodmínečným vyčerpáním po včerejší prodloužené jsme zavřeli očka. Pískot lokomotivy rušil náš bezesný spánek. Ale jen díky tomuto nepříjemnému faktu jsme neminuli náš cíl.

S mou pomocí a díky mé inteligenci a prozřetelnosti, díky níž jsem si jako jediná z anší čtyřčlenné výpravy vytiskla mapku, jsme se neztratili, ale došli. Poté, co nám byl na ruku přilepen stříbrný náramek účastníků jsem se s Kikinou vydala prozkoumat stánek Signálů :) (!POZOR! Toto není reklama! Reklama by byla, kdybych napsala www.signaly.cz :D) Shrábly jsme pár propagačních letáčků a spěchaly na první seminář. V kulturním domě bylo teplo, sucho a hezky, takže se nám opět začaly klížit oči, ale nepodlehly jsme! :) Rozdávaly jsme letáčky jak to šlo a mluvily o Sognálech všude kde to šlo :). Následoval chutný-hutný-hustý oběd. Poté jsme se odebraly na přednášku Tomáše Řeháka o vztazích - a bylo to vážně dost dobrý! Poté další přesun. Tentokrát jsme si koupily slušivá trička a pak se dostaly na seminář o sebepoznání. Bylo zajímavý hodnotit své rodiče, poslouchat názory ostatních a porovnávat. V průběhu dne jsme potkávaly spoustu známých - např. jednoho maníka z chrudimského lycea, který stále všude prohlašoval, že gympláci jsou hloupí. Přemýšlely jsme, jak se mu za toto máme odvděčit, ale usoudily jsme, že nemá cenu si vybíjet zlost na "evangelickém lyceistovi". Poté co jsme byly ve skupince s farářkou, jsme hladovy spěchaly na kynuté knedlíky. Chtěla jsem navštívit PUB (Posezení U Bubliny), ale kvůli Kikinině únavě jsem šla sama. Předtím jsme se rozloučily se signálovským stánkem a jeho obyvateli - Lucettou , vojtecem , pawlosem , ondrasem , oskarem , Pavlošem a snad jsem na nikoho nezapomněla :). Sešly jsme se až před kostelem na posledním bodu našeho programu -> dramatizaci úryvků z knihy Citadela Antoine de Saint Exupéry. K večernímu protažení jsme zvolily rychlou chůzi na nádraží. Přestup v Olomouci. Noční život na vlakově stanici. 3/4 hodinové zpoždění Expresu :). Zima. Sranda. Zážitky. Deníčku, loučím se s tebou, nyní již z krásného fialového sedadla útulného vlaku. Jsem unavená, ale šťastná. Letošní SJEZD (NEJEN) EVANGELICKÉ MLÁDEŽE V PROSTĚJOVĚ stál za to! A za rok jedu zas! =)
Tvoje Janička =*